"Našel se Michelangelo za 300 milionů dolarů," hlásají titulky kulturních rubrik denního tisku a dodávají historii k neuvěření – jakýsi plukovník amerického letectva v Buffalu odnesl obraz, schovaný 27 let doma za gaučem, italskému restaurátoru, jenž o něm napsal knihu "Ztracená Pieta" a označil jej za pozdní dílo Michelangela Buonarottiho z roku 1545.

Chudák Michelangelo… Na první pohled druhořadá naivní malůvka nemůže mít s autorem Piety Rondanini naprosto nic společného, krom náznaku jakési inspirace (pokud je toto slovo pro dotčené dílko vůbec přiměřené) v typice tváří a muskulatuře těl. Dotyčný restaurátor, jenž s tímto nesmyslem přišel, by se měl pokorně kát u hrobu v Santa Croce, v němž se mistr musí otáčet jako čamrda.

Osvěžme se tedy – též pro srovnání – pohledem na skutečného Michelangela ze současné výstavy v Albertině (Pieta, kolem 1530—36).

Za více pozornosti věc stojí jen potud, že v našem podivném světě, kde finance jsou jediným měřítkem hodnot, musí být i domnělý Michelangelo zhodnocen příslušnou částkou, aby byl zajímavý…